Řezno patří k nejstarším a historicky
nejvýznamnějším německým městům. Jeho historické jádro je největší
zachovanou celistvou středověkou zástavbou v Německu. Renesance a baroko
se vzhledem ke špatné hospodářské situaci do podoby města otiskly jen
nepatrně. V raném 19. století Řezno četnými klasicistními stavbami opět
dohnalo vývoj architektury. Vyrostlo zde evropské město, pevně tkvící ve
staré tradici a současně plné života, které je světovou kulturní
památkou UNESCO.
V tomto politickém, duchovním a náboženském centru se ve středověku
rozhodovalo o důležitých otázkách týkajících se Čech. Město s klášterem
Sv. Jimrama se jako sídlo řezenského biskupství, založeného 739, stalo
výchozím bodem misijní činnosti směřující na území Čech a Moravy. Vedle
biskupského sídla se v Řezně nacházela i císařská falc, město tedy bylo
současně církevním i světským centrem. O významné roli Řezna při
christianizaci českých území v 9. století svědčí nejstarší pražské
liturgické rukopisy z klášterního skriptoria Sv. Jimrama. Roku 845 zde
bylo na dvoře krále Ludvíka Němce pokřtěno 14 českých knížat. Roku 973
bylo za přispění řezenského biskupa Wolfganga (972-994) založeno pražské
biskupství. Opředen legendami je tzv. „zázrak z Řezna“: císař Jindřich
I. se prý v roce 921 Václavu, který přišel pozdě na zasedání, poklonil a
nabídl mu své místo, protože na čele českého knížete spatřil znamení
planoucího kříže doprovázeného anděly.
Rovněž v oblasti hospodářství bylo Řezno ve středověku skutečným mostem
mezi Bavorskem a Čechami. Z Řezna vedly důležité obchodní cesty přes
Regen a Cham-Further Senke/Všerubský průsmyk do Čech. Až do doby
pozdního středověku bylo Řezno se svým Kamenným mostem, jediným
přechodem přes Dunaj postaveným v letech 1135-1146, pro Prahu
nejdůležitějším centrem dálkového obchodu. Kamenný most se stal vzorem
pro pražský Juditin most, předchůdce dnešního Karlova mostu. Jedním z
hlavních pramenů dokládajících tyto vzájemné vztahy je účetní kniha
řezenské rodiny Runtingerů (1383-1407). Židovské obci v Řezně se od
císaře Fridricha I. Barbarossy dostalo výsady obchodovat se stříbrem,
zlatem a jinými kovy – tedy nejdůležitějším vývozním zbožím českých zemí
v období středověku.
Ještě dnes se dají z tváře města vyčíst stopy staletých vzájemných
styků. Úzké vazby dokládají některé okenní vitráže v řezenském dómu: erb
českého království – bílý lev v červeném poli – v okně patronů
biskupství ve východní stěně hlavního chóru, svatý Václav v prvním
klenebním poli jižní boční lodi a Karel IV. se svým synem Sigmundem v
okně proroků v boční stěně hlavní lodi. V dómu se rovněž nachází dva
metry vysoká socha sv. Václava. V hlavním portálu s výjevy ze života
Panny Marie se projevuje vliv proslulé pražské parléřovské huti.
Vazby mezi Řeznem a Čechami, podmíněné geografickou polohou a sahající
až ke Keltům, byly i v období novověku velmi intenzivní. Na přechodnou
dobu jim však 1948 cestu zatarasila neprostupná železná opona. Dnes jsou
vzájemné kontakty mezi Řeznem a Čechami, ať již v oblasti kultury, vědy
či hospodářství, opět velmi čilé.
Stadt Regensburg, Kulturreferat, Haidplatz 8, 93047 Regensburg, Tel.
+49(0)941/5071014, Fax +49(0)941/5072004
Regensburg Tourismus GmbH, Rathausplatz 3, 93047 Regensburg, Tel.
+49(0)941/5074410, Fax +49(0)941/5074419,
www.regensburg.de
Kunstforum Ostdeutsche Galerie –
Kabinetní výstava
„Gabriel von Max. Pražský salonní malíř v Mnichově“, 28. červen – 26.
srpen 2007
Kunstforum Ostdeutsche Galerie vlastní unikátní speciální sbírku
německého umění z východní střední Evropy z období od romantiky až po
současnost.
Profil instituce Kunstforum Ostdeutsche Galerie je výrazně formován
umělci původem z Čech a umělci, pro jejichž dílo má historická kulturní
krajina mezi Bavorskem a Českou republikou zásadní význam – např.
Adalbert Stifter, August Brömse, Alfred Kubin, Emil Orlik, Wenzel Hablik
či Otto Mueller. Hlavním cílem „Uměleckého fóra“ KOG je uchování
uměleckého dědictví bývalých německých východních oblastí a jeho plodné
využití v současné a budoucí Evropě. V rámci pravidelně pořádaných
zvláštních výstav prezentuje KOG rovněž současné umění ze střední a
jihovýchodní Evropy.
U příležitosti konání Bavorské zemské výstavy „Bavorsko-Čechy“ představí
Kunstforum Ostdeutsche Galerie od 28.6. do 26.8.2007 díla malíře
Gabriela von Maxe z vlastních sbírek. Výstava nazvaná „Gabriel von Max.
Pražský salonní malíř v Mnichově“ se zaměří na důležitou roli, kterou
tento umělec, povýšený za svůj přínos mezinárodnímu uměleckému směru
symbolismu v Bavorsku v roce 1900 do šlechtického stavu, hrál jako
prostředník při „uměleckém transferu“mezi východem a západem v 19.
století.
Úvodní slovo při zahájení výstavy 28.6.2007 v 11 hodin pronese Caroline
Sternberg.
Dr.-Johann-Maier-Str. 5 (Am Stadtpark, autobusové linky 6 a 11), 93049 Regensburg, Tel. +49(0)941/297140, www.kog-regensburg.de, út–ne 10.00–17.00 hod., čt 10.00–20.00 hod.
Kamenný most a dóm v Řezně.
Pohled shora na Kamenný most.
Wenzel Hablik: Interiér dómu. Slavnostní síň – kanál s gondolami – fontány – zářící skleněné balony, 1921, olej/plátno, Leihgabe der Bundesrepublik Deutschland.
