9.- 20. srpna 2007
Bavorské hraniční město Furth im Wald
každoročně zbrojí do „boje s drakem“ – stává se jevištěm pro nejstarší
německou lidovou hru. Mezi 2. a 3. srpnovou nedělí se furthští měšťané
promění ve válečníky, rytíře a prostý lid z doby 15. století. Po dva
týdny město obléká sváteční šat a láká desetitisíce návštěvníků do
obrovské arény na náměstí, kde se hra, trvající dobrou hodinu a půl,
uvádí celkem osmkrát.
Zabíjení draka má ve Furthu více než pětisetletou tradici. Historikové
vidí její původ v legendě o svatém Jiří. Od svého vzniku jako součást
procesí Božího těla prošel „boj s drakem“ celou řadou podob. Dramatické
ztvárnění látky uváděné od roku 1951 pochází z pera Josefa Martina
Bauera, od roku 2006 probíhá také nová spektakulární hra dlouholetého
režiséra Alexandra Etzel-Ragusy. Děj se odehrává druhou srpnovou neděli
roku 1431, kdy bylo ve zničující bitvě u Domažlic na hlavu poraženo
císařské vojsko, v době, kdy obyvatelé pohraničí trpěli nejvíce. Drak se
stává ztělesněním zla obecně. Vítězství rytíře nad drakem tak
symbolizuje vítězství dobra nad zlem.
Hra je nesena příběhem o tajné lásce zámecké paní Marie k praporečníku
Udovi, který vytáhl do bitvy. Vévodský poručník nutí Marii do svatby,
aby se mohl zmocnit jejího majetku. Na dvoře se rozmáhá závist a
nepřejícnost. Zlo v lidech se zhmotňuje a manifestuje v drakovi, který
je hrozbou pro celý kraj. Lid nakonec hledá útočiště a ochranu před
„drakem“ ve furthském zámku. Z rytířů navrátivších se z prohrané bitvy
nemá žádný odvahu se drakovi postavit. Maria, v jazyce místních
označovaná jako „rytířka“, chce drakovi obětovat sama sebe a tím spasit
lidstvo. Tehdy se vrací do té doby nezvěstný Udo. Zabrání Mariinu
sebeobětování a ozbrojen mečem a kopím vyjede do boje s netvorem. Ve
spektakulárním souboji draka skolí.
Každoročně tu historie furthského pohraničí ožívá ve velkolepém
historickém průvodu, v němž kráčí přes 1400 postav v kostýmech a
poklusává více než 200 koní, který doprovází kapely a slavnostně zdobené
vozy. V rámci slavností probíhá také bohatý doprovodný program, např.
středověké klání s mečem „cave gladium“s rytířským táborem a historickým
jarmarkem.
První německé dračí muzeum
Toto unikátní muzeum prezentuje nejen historii furthských slavností
„Skolení draka“, ale věnuje se též dračí mytologii ve východních a
západních kulturách, obrazu draka v Bibli, v hrdinských pověstech a
legendách o světcích. Ve své „jeskyni“ zde po celý rok odpočívá hrdina
furthských historických slavností, mohutný drak o váze devíti tun a
délce devatenácti metrů.
Drachenstich-Festspiele e. V., Stadtplatz 4, 93437 Furth im Wald, Tel.
+49(0)9973/50970, Fax +49(0)9973/50985,
www.drachenstich.de
Erstes Deutsches Drachenmuseum, Schlossplatz 4, 93437 Furth im Wald,
Tel. +49(0)9973/802585 (Kasse), Tel. +49(0)9973/50993 (Verwaltung),
www.drachenmuseum.de
„Muzeum zemská brána“ (Landestormuseum)
ve Furth im Wald
Název „Muzeum zemská brána“ vyjadřuje funkci prostředníka, která
městu Furth im Wald připadá na základě jeho polohy bezprostředně na
zemské hranici mezi Bavorskem a Čechami.
Muzeum s výstavní plochou o rozloze 1200 m² je umístěno v bývalém
špitále a v městské věži.
Vedle Prvního německého muzea draků (Erstes Deutsches Drachenmuseum)
upoutá oddíl nazvaný „Město a hranice“, který ukazuje vedle nálezů z
doby prehistorické a raně historické také náboženský a církevní,
měšťanský a rolnický život města. Dále se zde nachází sbírky vyhnanců z
vlasti ze sudetoněmeckého okresu Bischofteinitz. Nová čtyřjazyčná
expozice se zaměřuje na vytyčování bavorsko-české zemské hranice. V
oddíle věnovaném česko-bavorskému sklářství vznikl projekt dětského
muzea „Sklo-světlo-zrcadlo“, které je koncipováno jako experimentální
stanice k optickým jevům.
Landestormuseum Furth im Wald, Schlossplatz 4, 93437 Furth im Wald, Tel.
+49(0)9973/802585 oder 50993, Fax +49(0)9973/50995,
www.drachenmuseum.de,
www.kindermuseum-furth.de