V 19. století byl v Pasově, městě tří řek,
častým hostem Adalbert Stifter (1805-1868). Tento básník, malíř, pedagog
a památkář je zde ještě dnes přítomný: najdeme zde nejen Stifterovu
ulici a Gymnázium Adalberta Stiftera, ale i mnoho dalších souvislostí,
někdy zjevných, jindy skrytých. Časté Stifterovy pobyty jsou
dokumentovány v knihách hostů významných pasovských hotelů.
Muzeum Šumavy (v prostorách Oberhausmuseum) dokumentuje Stifterův život
a dílo a uchovává také originál jeho závěti. Obzvláště skvostným kouskem
z jeho sbírek je Stifterova bysta sochaře Josefa Müller-Weindlera,
původně zhotovená pro Walhallu. Pasovské muzeum skla, vyznamenané cenou
Adalberta Stiftera, vlastní básníkův autoportrét.
Návštěvy u Franze Xavera Rosenbergera, přítele z raného mládí, vyjadřují
zvláštní Stifterovu náklonnost k Pasovu. V roce 1952 byla na jeho domě,
bývalém Rosenbergerhaus v ulici
Steinweg 4, odhalena pamětní deska s nápisem „V tomto domě často pobýval
Adalbert Stifter u svého přítele Franze Xavera Rosenbergera“. Je poctou
nejen Stifterovi, ale i příteli, jemuž zbudoval krásný pomník ve svých
dopisech a v povídce „Aus dem bairischen Wald“.
Také město Pasov Stifter zvěčnil ve svém románu Vítek (Witiko), který
začíná slovy: „Na horním toku Dunaje leží město Pasov. Vodní proud se
právě přihnal z Bavor a Švábska, a smáčí u tohoto města jeden z
poledních cípů Bavorského a Českého lesa. Pasovští biskupové si na něm
vystavěli pevný hrad Oberhaus, aby v čas potřeby mohli čelit svým
poddaným. Na východ od Oberhausu je jiný skalnatý pahorek; na něm stojí
menší dům, jenž patříval kdysi řeholnicím, a proto se jmenuje
Nonngütlein. Mezi oběma vrcholy je hluboká rokle, kterou protéká voda,
shora na pohled černá jako inkoust. Je to Ilz; Ilz plyne z
Českobavorského lesa, který odevšad vysílá k Dunaji černé a hnědé vody,
a vlévá se tu do Dunaje, jehož půlnoční břehy vroubí tmavým pásem hezky
daleko. Oberhaus i Nonngütlein shlížejí jižním směrem na město Pasov,
jež se rozprostírá na široké rozloze na druhé straně za Dunajem. Dál za
městem teče jiná řeka. Je to Inn, který se zde rovněž vlévá do Dunaje, a
který lemuje jeho polední břehy pásem, avšak bledězeleným.“
(převzato z: A. Stifter, Vítek, MoBa Brno 2004, překladatel neuveden)
www.passau.de,
www.oberhausmuseum.de,
www.glasmuseum.de
Muzeum Šumavy v Pasově
14. dubna 2007 bude znovu otevřena expozice Muzea Šumavy v Pasově,
umístěná v budově Oberhaus Museum. Muzeum Šumavy je financováno a je v
péči sdružení „Verein Böhmerwaldmuseum Passau e.V.“. Město Pasov jako
„patronské město“ Šumavanů poskytnee prostory v Oberhaus Museum.
Koncepce Muzea Šumavy si vydobyla uznání i v České republice; se
zdejšími, především jihočeskými, muzejními institucemi se rozvinula
velmi přínosná kooperace. V tomto duchu chce Zemské muzeum Šumavy
působit i nadále: vychází přitom z přesvědčení, že jedině péče o
společné dědictví, jakkoli zatížené vzájemnými křivdami a bolestnými
zkušenostmi, může vytvářet lepší budoucnost a přispívat tak k porozumění
mezi Němci a Čechy.
OberhausMuseum, Veste Oberhaus 125, 94034 Passau, tel. 0851/42320 nebo
0851/57514,
po–pá 9.00–17.00 hod., so, ne, svátky 10.00–18.00 hod.
Soutok řek Dunaj, Inn a Ilz v Pasově, kterému Stifter věnoval působivé pasáže svého románu Vítek
Pamětní deska na bývalém domě Rosenbergerů, Steinweg 4.
