Bavorská zemská výstava 2007
„Bavorsko-Čechy: 1500 let v sousedství“
Bavorsko a Čechy – to je historie jednoho sousedství v srdci Evropy. Bavorská zemská výstava 2007 ve Zwieselu představuje tuto historii v nově zrenovované muzejní budově ve výstavních prostorách o třech podlažích a rozloze cca 1500 m2. Archeologické nálezy dokládají společná sídlištĕ a společný kulturní prostor po obou stranách dnešní hranice. Skvostné exponáty vypovídají o raném křesťanství, svatém Václavu a Wolfgangovi a o „Nových Čechách“ v Horní Falci v době císaře Karla IV. v 2. pol. 14. století. Četnými sňatky uzavíranými mezi bavorskými a českými šlechtickými rody se upevňovala politická spojenectví. Iluminované rukopisy z klášterních skriptorií jsou dokladem vzájemných vlivů stejně jako „krásné madony“ ze 14. a raného 15. století. Obchod, uskutečňující se podél velkých sítí cest z Prahy přes Norimberk a Řezno, byl jednou z hnacích sil vzájemné výměny. Připomínkou válečných událostí jsou zbraně z doby husitských válek a z války třicetileté. V “klenotnici střední Evropy” jsou shromážděna skvostná umělecká díla: zlatnické práce z Norimberka, Augsburku a Mnichova, barokní broušené sklo z českých hutí či chebské intarzie. Významní umělci přicházeli na pražský dvůr císaře Rudolfa II., jehož kabinet kuriozit získal světovou proslulost. V období baroka splynulo území Čech, starého Bavorska a Frank v jeden společný kulturní prostor, spojený se jmény stavitelů z rodu Dientzenhoferů a Balthasara Neumanna, malíře Asama a sochaře Ferdinanda Tietze, v němž se architektura, malířství a sochařství propojily v jednotný gesamtkunstwerk. Čeští hudebníci působili v 18. století ve dvorních orchestrech v Oettingenu a Mnichově. Poutě a společně uctívaní světci, zejména „svatý na mostě“ Jan Nepomucký, byli svorníkem všedních dnů a svátků. Ve „skleněné kapli“ se návštěvníci výstavy mohou ponořit do fantastického světa česko-bavorského sklářského umění. A komu je známa skutečnost, že mnozí ze známých českých malířů 19. století studovali na mnichovské Akademii? Malovali idylické krajiny Horního Bavorska, zatímco bavorští malíři zvěčňovali na svých plátnech „zlatou Prahu“. A společným úspěchem jsou v neposlední řadě také bavorsko-české dějiny piva.
V roce 1918 byl po rozpadu habsburské monarchie založen československý stát. Odmítavý postoj většiny sudetských Němců se manifestoval roku 1919 v protestních akcích. Vzájemné vztahy zůstaly napjaté i nadále. Mnichovská dohoda 1938 měla za následek nucený útěk více než 150.000 Čechů. Okupace Československa německým vojskem 1939 pak znamenala konec jeho existence. Nacistický teror se vryl hluboko do české kolektivní paměti. Po skončení 2. světové války byly téměř 3 miliony sudetských Němců z Československa zbaveny práv a vyhnány z domova – tyto události se staly jejich osobním traumatem a ukončily staleté soužití obou národů. Asi 1 milion sudetských Němců našel svou novou vlast v Bavorsku. Podíleli se zde významnou měrou na hospodářském vzestupu. Právě do Bavorska zamířil i velký počet českých emigrantů po roce 1948 i po Pražském jaru 1968. Originální dokumenty jako např. text Mnichovské dohody, nahrávky pamětníků a fotografie vzbuzují porozumění pro osudy lidí na obou stranách.
Po stržení železné opony v roce 1989 se rozvinuly úzké hospodářské vztahy a čilá výměna mezi Bavorskem a Českou republikou. Výstavu uzavírá mediální pohled na současnost a společnou budoucnost v rámci Evropy.
„Bavorsko-Čechy: 1500 let v sousedství“
Bavorsko a Čechy – to je historie jednoho sousedství v srdci Evropy. Bavorská zemská výstava 2007 ve Zwieselu představuje tuto historii v nově zrenovované muzejní budově ve výstavních prostorách o třech podlažích a rozloze cca 1500 m2. Archeologické nálezy dokládají společná sídlištĕ a společný kulturní prostor po obou stranách dnešní hranice. Skvostné exponáty vypovídají o raném křesťanství, svatém Václavu a Wolfgangovi a o „Nových Čechách“ v Horní Falci v době císaře Karla IV. v 2. pol. 14. století. Četnými sňatky uzavíranými mezi bavorskými a českými šlechtickými rody se upevňovala politická spojenectví. Iluminované rukopisy z klášterních skriptorií jsou dokladem vzájemných vlivů stejně jako „krásné madony“ ze 14. a raného 15. století. Obchod, uskutečňující se podél velkých sítí cest z Prahy přes Norimberk a Řezno, byl jednou z hnacích sil vzájemné výměny. Připomínkou válečných událostí jsou zbraně z doby husitských válek a z války třicetileté. V “klenotnici střední Evropy” jsou shromážděna skvostná umělecká díla: zlatnické práce z Norimberka, Augsburku a Mnichova, barokní broušené sklo z českých hutí či chebské intarzie. Významní umělci přicházeli na pražský dvůr císaře Rudolfa II., jehož kabinet kuriozit získal světovou proslulost. V období baroka splynulo území Čech, starého Bavorska a Frank v jeden společný kulturní prostor, spojený se jmény stavitelů z rodu Dientzenhoferů a Balthasara Neumanna, malíře Asama a sochaře Ferdinanda Tietze, v němž se architektura, malířství a sochařství propojily v jednotný gesamtkunstwerk. Čeští hudebníci působili v 18. století ve dvorních orchestrech v Oettingenu a Mnichově. Poutě a společně uctívaní světci, zejména „svatý na mostě“ Jan Nepomucký, byli svorníkem všedních dnů a svátků. Ve „skleněné kapli“ se návštěvníci výstavy mohou ponořit do fantastického světa česko-bavorského sklářského umění. A komu je známa skutečnost, že mnozí ze známých českých malířů 19. století studovali na mnichovské Akademii? Malovali idylické krajiny Horního Bavorska, zatímco bavorští malíři zvěčňovali na svých plátnech „zlatou Prahu“. A společným úspěchem jsou v neposlední řadě také bavorsko-české dějiny piva.
V roce 1918 byl po rozpadu habsburské monarchie založen československý stát. Odmítavý postoj většiny sudetských Němců se manifestoval roku 1919 v protestních akcích. Vzájemné vztahy zůstaly napjaté i nadále. Mnichovská dohoda 1938 měla za následek nucený útěk více než 150.000 Čechů. Okupace Československa německým vojskem 1939 pak znamenala konec jeho existence. Nacistický teror se vryl hluboko do české kolektivní paměti. Po skončení 2. světové války byly téměř 3 miliony sudetských Němců z Československa zbaveny práv a vyhnány z domova – tyto události se staly jejich osobním traumatem a ukončily staleté soužití obou národů. Asi 1 milion sudetských Němců našel svou novou vlast v Bavorsku. Podíleli se zde významnou měrou na hospodářském vzestupu. Právě do Bavorska zamířil i velký počet českých emigrantů po roce 1948 i po Pražském jaru 1968. Originální dokumenty jako např. text Mnichovské dohody, nahrávky pamětníků a fotografie vzbuzují porozumění pro osudy lidí na obou stranách.
Po stržení železné opony v roce 1989 se rozvinuly úzké hospodářské vztahy a čilá výměna mezi Bavorskem a Českou republikou. Výstavu uzavírá mediální pohled na současnost a společnou budoucnost v rámci Evropy.
oben:
Logo Zemské výstavy
vlevo:
Skvost výstavy: zlatem a drahokamy zdobená skvostná monstrance z Waldsassen.
Skvost výstavy: zlatem a drahokamy zdobená skvostná monstrance z Waldsassen.
