V nejrozsáhlejší souvisle zalesněné oblasti
ve střední Evropě – Bavorském lese a Šumavě – v blízkosti trojmezí
Bavorsko-Česká republika-Rakousko se ve výšce 1000 m n.m. otevírá
„zelená střecha Evropy“ do hornaté kulturní krajiny, která bývá
označována jako „bischofsreutské lesní lány“ (Bischofsreuter Waldhufen).
Tady, v obcích Haidmühle (okres Freyung-Grafenau) a Stožec, je zachováno
působivé svědectví přetváření krajiny člověkem. Tyto pozůstatky tradiční
bavorsko-české kulturní krajiny je možné si projít a prožít v Muzeu
kulturní krajiny (KulturLandschaftsMuseum), které si dalo podtitul
„Hraniční zkušenost“, a které je v německé jazykové oblasti dosud
ojedinělým počinem. Patří sem zachovalé původní pastviny se zbytky
poslední jalovcové pastviny v Bavorském lese, chudé a bažinaté pastviny
s jinde již vyhynulými druhy domácích zvířat, neúrodná kamenitá pole s
dávno zapomenutými druhy zemědělských plodin, zavlažované louky s
příkopy, ve kterých voda teče v rozporu s přírodními zákony směrem
nahoru, vysoko v horách kanály k plavení dřeva vedoucí přes hlavní
evropské rozvodí a mnoho jiného.
Cílem unikátního muzea je, aby jeho návštěvník pocítil velkolepou
nádheru, ale také nesmírně těžké břemeno a hranice tohoto kraje, ve
kterém lidé vždy žili a hospodařili v mezních a extrémních podmínkách.
Život zdejších pastevců určovala nesmírně těžká práce a sotva
dostačující výdělek, nekonečné zimy provázené ledovým „větrem z Čech“,
neustávající boj o vodu a ve 20. století pak i neproniknutelná železná
opona, která v těchto místech dělila Evropu. Zdejší život byl tak tvrdý,
že se vylidnily a zpustly celé vesnice. V působivé pustině Leopoldsreut
– kde se dříve nacházela nejvýše položená vesnická škola v Německu – si
návštěvník může živě představit těžký vesnický život na horském hřebenu,
kde bez ustání běsní vichřice.
Ještě než byla v jedné z posledních fází mýcení lesů ve střední Evropě v
období mezi 17. a 19. stoletím tato oblast osídlena, vedla tudy ve
středověku jinak neproniknutelným horským pralesem jedna z nejstarších a
nejvýznamnějších obchodních spojnic mezi Bavorskem a Čechami - „Zlatá
stezka“. Tato obtížně schůdná soumarská stezka sloužila především k
přepravě „bílého zlata“, tedy soli, z Reichenhallu do Čech, kde jí byl
nedostatek. V Muzeu kulturní krajiny tvoří historická trasa Zlaté stezky
první přeshraniční „muzejní stezku“.
Po Zlaté stezce může návštěvník tohoto „muzea pod širým nebem“ putovat
od opuštěné vesnice Leopoldsreut, přes Bischofsreut, vesnici pro tuto
krajinu typickou a dosud plnou života, přes historický Kamenný most,
malebně se klenoucí nad hraničním potokem, až do Českých Žlebů.
Působivými pozůstatky proslulé Zlaté stezky jsou hluboké úvozy zařízlé
do terénu, v nichž jako by se zdáli ještě ozýval dusot kopyt soumarských
koní a jejich namáhavé odfrkávání.
Zvláště intenzivní je prožitek kontrastu mezi stále ještě extenzivně
využívanou kulturní krajinou na bavorské straně a rozlehlou divokou
pustinou českého pohraničí, kde kulturní krajina jako by „zamrzla“ v
podobě, jakou měla před šedesáti lety. Nechte se prostřednictvím
naučných tabulí, instalací a audioprůvodců přenést do světa soumarů,
pašeráků, dřevorubců, sedláků a ostatních obyvatel pohraničí.
Auftaktplatz/Infostelle KuLaMu Grenzerfahrung: Kirchplatz am Goldenen
Steig in Bischofsreut,
www.KulturLandschaftsMuseum.de,
www.bischofsreut-waldhufen.de
Audioprůvodce, brožurky, průvodce krajinou: Touristinfo Haidmühle, Tel.
+49(0)8556/19433 oder 1064,
www.haidmuehle.de
Obecní pastvina v Bischofsreutu, obec Haidmühle. Jedno ze zastavení na stezce Bischofsreuter Flursteig s naučnou tabulí.
Zbytky starého hraničního přechodu mezi zaniklou obcí Krásná Hora a Theresienreuth, obec Haidmühle.
